neděle 24. listopadu 2013

Kazatel, malá ukázka ve dvoujazyčném podání

Mám ráda knihu Kazatel, řekla bych trochu opomíjenou část Bible.Však neprávem. Snad díky často opakovanému slovu pomíjivost a nejen kvůli němu, je považována za spíše pesimistickou knihu, ale není tomu tak. Kniha Kazatel je mnohem více. Mám ráda její otevřenost, přímočarost, ale přitom dávajíc jasné poselství. Poselství o Ježíši. A dál? nechť každý sám najde cestu.

The words of the Preacher, the son of David, king in Jerusalem. 
Slova Kazatele, syna Davidova, krále v Jeruzalémě.

Vanity of vanities, says the Preacher, vanity of vanities! All is vanity. 
Pomíjivost, samá pomíjivost, řekl Kazatel, pomíjivost, samá pomíjivost, všechno pomíjí.

What does man gain by all the toil at which he toils under the sun? 
Jaký užitek má člověk ze všeho svého pachtění, z toho, jak se pod sluncem pachtí?

A generation goes, and a generation comes, but the earth remains forever. 
Pokolení odchází, pokolení přichází, ale země stále trvá.

The sun rises, and the sun goes down, and hastens to the place where it rises. 

Slunce vychází, slunce zapadá a dychtivě tíhne k místu, odkud opět vzejde.

The wind blows to the south and goes around to the north; around and around goes the wind, and on its circuits the wind returns. 
Vítr spěje k jihu, stáčí se k severu, točí se, točí, spěje dál, až se zas oklikou vrátí.

All streams run to the sea, but the sea is not full; to the place where the streams flow, there they flow again. 
Všechny řeky spějí do moře, a moře se nepřeplní; do místa, z něhož vytékají, se zase vracejí k novému koloběhu.

All things are full of weariness; a man cannot utter it; the eye is not satisfied with seeing, nor the ear filled with hearing. 
Všechny věci jsou tak únavné, že se to ani nedá vypovědět; nenasytí se oko viděním, nenaplní se ucho slyšením.

What has been is what will be, and what has been done is what will be done, and there is nothing new under the sun. 
Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod sluncem není nic nového.

Is there a thing of which it is said, “See, this is new”? It has been already in the ages before us. 
Je něco, o čem lze říci: Hleď, to je cosi nového? I to bylo v dávných dobách, které byly před námi.

There is no remembrance of former things, nor will there be any remembrance of later things yet to be among those who come after.
Nelze podržet v paměti věci minulé; a ani budoucí, které nastanou, nezůstanou v paměti těch, kteří budou potom.

I the Preacher have been king over Israel in Jerusalem. 
Já, Kazatel, jsem byl králem nad Izraelem v Jeruzalémě.

And I applied my heart to seek and to search out by wisdom all that is done under heaven. 
Předsevzal jsem si, že moudře propátrám a prozkoumám vše, co se pod nebem děje.

It is an unhappy business that God has given to the children of man to be busy with. 
Úmornou lopotu uložil Bůh lidským synům, a tak se lopotí.

I have seen everything that is done under the sun, and behold, all is vanity and a striving after wind. 
Viděl jsem všechno, co se pod sluncem děje, a hle, to vše je pomíjivost a honba za větrem.

What is crooked cannot be made straight, and what is lacking cannot be counted. 
Co je pokřivené, nelze napřímit, a čeho se nedostává, nelze spočítat.

I said in my heart, “I have acquired great wisdom, surpassing all who were over Jerusalem before me, and my heart has had great experience of wisdom and knowledge.” 

Rozmlouval jsem se svým srdcem: Hle, nabyl jsem větší a hojnější moudrosti než ti všichni, kdo byli v Jeruzalémě přede mnou, mé srdce nabylo mnoho moudrosti a vědění.

And I applied my heart to know wisdom and to know madness and folly. 
Předsevzal jsem si, že poznám moudrost, poznám i ztřeštěnost a pomatenost.

I perceived that this also is but a striving after wind. 
Poznal jsem však, že i to je honička za větrem,

For in much wisdom is much vexation, and he who increases knowledge increases sorrow.
neboť kde je mnoho moudrosti, je i mnoho hoře, a čím víc vědění, tím víc bolesti.