Modlitba neznámé ženy

Pane, Ty víš, že stárnu a brzy budu stará. Chraň mne před upovídaností a zvláště před neblahým návykem chtít do všeho mluvit. Nedej, abych si myslela, že musím dát do pořádku záležitosti druhých. Při mých zkušenostech a mé moudrosti je ovšem žalostné nedat na nich druhým podíl. Ale, ty víš, Pane, že potřebuji několik přátel. Neodvažuji se Tě prosit, abych uměla s neselhávající účastí poslouchat nářky bližních nad jejich bolestmi. Jen mi pomoz, abych to trpělivě vydržela a zamkni mi ústa, když jde o mé vlastní starosti a nemoc. Léty jich přibývá a s nimi roste i náklonnost je vypočítávat.

Nechci Tě také prosit o lepší paměť, jen mi dej trošku víc pokory a méně sebejistoty, když mé vzpomínky nesouhlasí se vzpomínkami druhých. Dej mi důležité pozná, že se mohu tu a tam mýlit. Pomoz mi, abych zůstala vlídná a milá. Nemám ctižádost být světicí (s některými je tak těžko vydržet), ale zlá stará žena je jedním z mistrovských děl ďáblových. Učiň mne soucitnou, ne však sentimentální, ochotnou, ale ne vtíravou. Dej mi nacházet dobro, kde jsem je netušila a objevovat schopnost lidí, do kterých bych to neřekla. A daruj mi, Pane, přívětivost, abych jim to uměla říct.