pátek 15. března 2013

Desatero pro návštěvníky nemocných

1. Jdi k nemocnému proto, abys mu pomohl, a ne abys udělal dobrý skutek.

2. Neptej se, co mu máš říci nebo co pro něho můžeš udělat, ale úplně se mu přizpůsob. Potom tě napadnou správná slova i skutky samy sebou.


3.Zkus se vmyslet do jeho situace a nenechávej si svoje mínění o jeho situaci.


4. Tvoje chápající mlčení, ve kterém se dostává ke slovu nemocný, je lepší než plno slov útěchy.


5. Vypráví-li nemocný o svém utrpení, aspoň kousek se ho tím zbavuje.


6. Neutíkej se k uspěchané pomoci! Myslíš sice, že děláš něco dobrého, ale vyzařuje z tebe neklid a jednáš, jakoby se to nemocného netýkalo. Zkus zjistit, co opravdu potřebuje.


7. Jednej s nemocným tak, jak bys byl rád, aby se jednalo s tebou samým, kdybys byl na jeho místě.


8. Je lépe, když si svoji starost a nejistotu před nemocným nebudeš tajit, než aby ji skrýval.


9. Buď také ohleduplný a přívětivý ktěm, kdo leží s nemocným na stejném pokoji.


10. Nečekej při loučení vděčnost. Často jsi sám víc přijal, než dal. Skrze člověka, zvláště skrze nemocného, můžeš zažít Boha.

Anna Marie Kaufmannová

čtvrtek 14. března 2013

Ve víně je pravda?

Svatebčané neměli dost peněz, a přece chtěli, aby se na jejich slavnosti podílelo hodně lidí. Mysleli: rozdělená radost je dvojnásobná radost. 

Tak si ujednali, že každý přinese láhev vína. U vchodu postavili velký sud a každý příchozí měl do něj vlít své víno. Tak měl každý od každého něco dostat. V rozdělování vína měli prožít společenství.

Když slavnost začala, roznášelo se víno ze sudu. Ale jaké bylo překvapení všech, když zpozorovali, že místo vína pijí vodu. 


Každý si myslel, že ta jeho láhev vody se ve víně ztratí. 

Nyní se poznalo, že všichni smýšleli stejně. Každý chtěl slavit na útraty druhého.

Nepromarnit čas

Naložte se svým životem jak nejlépe uznáte za vhodné. Rozdejte ho mnohým, nebo schraňujte pro několik málo. Naplňte ho hlučným veselím, nebo tichým rozjímáním, radostí nebo smutkem, láskou nebo nenávistí. Ale nikdy jej neberte jako samozřejmost a nikdy jej nepromarněte. Slova Billyho Florence: „Můj život je dar, který dal Bůh mně, ale co se svým životem udělám, je můj dar Bohu.“ 



středa 21. listopadu 2012

Včas přestat

Jestliže nemáte dostatek jídla, pracujte na tom, abyste měli co jíst. Jestliže se nemůžete v zimě zahřát, pracujte na získání dostatečného oblečení. Jestliže nemáte dost času na zábavu, snažte se získat více volného času. Když však máte dostatek všeho, měli byste přestat.




Být v Bohu - znamená vidět

Stařec vešl do světnice, kde byl jeho syn ponořen v modlitbě. 

V rohu plakalo nemluvně. Stařec se ptal syna: "Neslyšíš, že dítě pláče?"

Syn odpověděl: "Otče, byl jsem ponořen v Bohu." 

Stařec řekl: "Kdo je ponořen v Bohu, vidí i mouchu lezoucí po zdi."

"Vidět" zde znamená to, co se míní v celé Bibli: vědět, účastnit se, trpět, brát si k srdci, zasadit se. 


Kdo neslyší dítě a nevidí mouchu, není ponořen v Boha, ale v sebe. Být ponořen v Boha, být ztracen v Bohu, jak říká Pavel - znamená vidět. Všechno vidět!


neděle 18. listopadu 2012

Co je povinen udělat člověk, aby splnil zákon člověka?

Ovlivnil mě Mojžíš. Muž, který napsal do Starého zákona pět knih. Člověk, zákonodárce, rodí se jednou za tisíc, za dva tisíce let. Muž, jehož učení se dá vyjádřit jednou větou, i když Starý zákon má stovky stránek.

Rozeznat v každé vědomé vteřině

dobré a zlé
správné a nesprávné 
spravedlivé a nespravedlivé


Arnošt Lustig


Jiné články
Svoboda
Křik není argument
Pohyb a víra


středa 7. listopadu 2012

NEDĚLEJ SI O BOHU ŽÁDNÉ ILUZE, ON SI JE O TOBĚ TAKY NEDĚLÁ